Basilica di S. Marco
Kniha či spíše obrazový atlas se zabývá mozaikovou výzdobou Baziliky Sv. Marka na Piazza di San Marco v Benátkách. Atlas obsahuje čtyři složky, které jsou rozděleny dle jednotlivých částí baziliky, o celkovém počtu 53 obrazových listů. Z textů zde nalezneme pouze úvodní list, který je napsán v německém, italském a francouzském jazyce, a v druhé složce se nachází tzv. Aviso. Ilustrace autor povětšinou provedl v kresebné lince, jen ukázky mramorových mozaikových podlah Giovanni a Luigia Kreutz vyvedli v barvě. Atlas se nezaměřuje pouze na mozaiku užitou v interiéru, ale přináší nám svědectví i o námětech vytvořených v exteriéru stavby. Existují dvě základní techniky pro výrobu mozaiky – přímá metoda a nepřímá metoda. Tyto metody dále můžeme dělit dle materiálu (sklo, mramor, keramika) nebo místa kde a proč mozaika vzniká. Nicméně, bez ohledu na použité techniky, konečný cíl je vždy stejný - vytvořit vzor nebo obraz a ten uložit do lůžka z lepidla či cementu a vytvořit tak příjemný a funkční design nebo umělecké dílo.
Bazilika sv. Marka byla vystavěna, na místě původního kostela svatého Marka, v letech 977–1094. Vzor si stavitelé patrně vzali v kostele Svatých apoštolů v Konstantinopoli. Další přestavba se uskutečnila ve třináctém století, tato přestavba je nejviditelnější v průčelí a v nartexu stavby. Z tohoto období se nám také dochovalo mnoho překrásných mozaik. Na výzdobě baziliky si můžeme všimnout silných byzantských vlivů, což vidíme i na samotných ilustracích v atlase. Jelikož atlas vyšel až v 19. století, jsou zde zaznamenány výjevy napříč staletími. Pokud si představíme impozantní rozměry baziliky (76,5 × 62,6 m), pokryté mozaikami (více než 4 200 m2), která je postavena na půdorysu rovnoramenného řeckého kříže s pěti mohutnými kopulemi a nartexem, uvědomíme si, kolik ilustrací museli Giovanni a Luigi Kreutz překreslit.
V exteriéru stavby pozorujeme, že nad pěti vstupními portály se nalézají působivé mozaiky, ve kterých hraje největší roli sám Sv. Marek (motivy: Přenášení ostatků sv. Marka [13. století], Dóže uctívá tělo sv. Marka [18.stol], Poslední soud [ústřední motiv 1836], SV. Marka přenášejí do Benátek [17. století], Krádež ostatků sv. Marka z Alexandrie [17.stol]). V horní partii nalezneme čtyři výjevy ze života Krista v ústřední části je vitrážové okno. Pokud bychom hledali exteriérové užití mozaiky v Českých zemích jednoznačně musíme zmínit mozaiku na chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha – Poslední soud (Porta Aurea, Zlatá brána).
Interiér nás šokuje svou zdobností, užití a kvalita zpracování mozaiky nese naprosté světové prvenství v pokryté ploše baziliky. Zlaté a barevné kostičky zde tvoří dominantu interiérové výzdoby, což nemůžeme v takové míře vidět nikde jinde na světě. Mozaiková výzdoba v interiéru pochází z 11.–14. století a zobrazuje výjevy ze Starého i Nového zákona, postavy světců, apoštolů a dějiny církve samotné. Nejstarší mozaiky se dochovaly nad oltářem a v první kopuli od vchodu. Díky této přenádherné výzdobě se bazilika někdy nazývá Basilica d'oro (Zlatá basilika). Mozaiky v hlavní apsidě jsou také patrně z 11. století a je na nich zobrazen Kristus na trůně a čtyři patroni Benátek, v pravé příčné lodi a v nartexu jsou mozaiky ze 13. století a v levé lodi ze 17. století.
Poslední místo, které zbývá, jsou mozaikové podlahy. Na tyto mozaiky tvůrci použili různé druhy mramoru, sklo a zlato. Toto můžeme rozpoznat i z listů v atlase, jelikož tuto část vyvedli Giovanni a Luigia Kreutz v barvách podlahy.
Sepsala: Tereza Halusková
O knize
- Plný název: Basilica di S.Marco , mosaici secondarii non compresi negli spaccatií geometrici ma che completano noc essi tutto l´interno della a La Basilica di San Marco in Venezia, esposta nei suio musaci storici, onramenti scolpiti e vedute
- Autoři: Giovanni a Luigi Kreutz
- Vydavatel: Presso gli editori, Venezia (1843)
- Rok vydání: 1843, 1854
- Signatura B 752